Ярослав Душек: Мы как белки в барабане

28. 08. 2018
6-я международная конференция экзополитики, истории и духовности

Ярослав Дусек: Každý člověk je přírodní tvor. To není jen o mne (chodí bos). Všichni kdo tady sedíme jsme nahatí a bosí. Tak to je. Naučíme se to zakrývat a stydět se za tu boží podstatu naší bytosti. Takhle si oblékáme svoji mysl a duchovní srdce. Jako děti dokážeme žít v přítomném okamžiku a dokážeme být velmi spontánní a přírodní. Pak se to ale začne nějak kazit. Naše mysl začne utvářet realitu, ve které jsou problémy, krize, bolesti, ztráty… akorát nám unikát, že si je vytváříme vlastní projekcí stavu naší mysli.

Zdá se že stav mysli, stav našeho vědomí je velice podstatný proto, co předáváme našim dětem. Lidé svým stavem vědomí utvářejí určitě morfogenetické pole. Můžou žít v rodinném systému, kde je klid a nikdo na ně nekřičí. Pak si to odnesou do života… kde třeba žijí u lesa a jdou občas ven. Toto dítě si odnese do života… ale pokud je to obráceně, tak to přenese i dál do svého života.

Jsme jak veverky v bubnu…

Суэни: Všímejte si prosím kontrastu mezi bytím v přítomném okamžiku, prezentovaném Jardou Duškem a starými paradigmaty, které prezentují moderátoři a jejich další hosté. Je na tom krásně vidět, jak starý systém nás drží v kleštích našich iluzorních myšlenek. JD ukazuje hezky na příkladech, jak dokážeme být chyceni v pasti vlastních přeludů.

 

Похожие статьи